Představte si situaci, že byste měli za úkol zabránit sesuvu půdy při hloubení základů na stavbu zahradního altánu, který se nachází těsně pod svažitým terénem. Jak byste to udělali? Kdybyste začali kopat jámu bez přípravy terénu hned pod svahem, třebaže za teplého a slunečného počasí, stačila by pak jedna letní bouřka se silnějším deštěm a do jámy by se sesunula zemina, takže byste mohli jámu kopat znovu.

Možná, že by vás napadlo vzít nějaký ocelový či hliníkový plech, trochu silnější, a zasunuli byste jej tenkou hranou pod úroveň zemského povrchu, takže by pak mohl docela dobře bránit sesuvům. A v zásadě byste to vyřešili velmi podobně, jako stavební technici, kteří projektují výstavbu či rekonstrukce různých pozemních či vodních staveb. Stavbaři totiž na tzv. pažení neboli zábranu před sesouváním okolního terénu do stavební jámy, využívají štětovnici.

Co to vlastně štětovnice je a jak vypadá? Velmi podobně, jako ten váš ocelový plech, v zásadě to vlastně je ocelový plech, o síle cca 10 mm, prohnutý do tvaru písmene Z, opatřený na koncích kotevními zámky, do kterých se zaklesnou další díly štětovnic a vytvoří pak kompaktní, souvislou řadu, která při pohledu zdáli připomíná obří zuby. Takto spojené jednotlivé díly unesou i značný tlak, takže je možné pažení využít i pro poměrně hluboké jámy v prudkém svahu, anebo v říčních tocích, aby odváděly vodu mimo stavební prostor.

Výhody štětovnic – toto řešení je výhodné zejména pro jeho dostupnost a přiměřenou cenu, jde o materiál běžné uhlíkové konstrukční oceli, která je mnohem levnější, než jiné kovové slitiny. Štětovnice jsou klasickým hutním výrobkem, podobně jako ocelové stavební profily, trubky, jöckely či tyčovina.

Podstatnou výhodou štětovnic umístěných v terénu je dlouhá životnost, můžete počítat s tím, že například při rekonstrukcích profilů říčních jezů bude toto řešení sloužit svému účelu přibližně čtyřicet až padesát let.